Nedávno jsem přemýšlela nad tím, jak všechno neustále běží. A zrychluje. Naše životy, změny, technologie, naše mysl! A najít si prostor k času pro sebe a dovolit si zastavit, alespoň na chvíli, je stále těžší a těžší. Zvlášť, když to není součástí našich dní přirozeně.
K těmto zastavením se patří i chvíle na podložce. Chvíle s jógou, ásananovou, dechovou nebo meditační praxí. Ani tady se naše rozjetá mysl sice často nechce zastavit, ale postupem času povolí a dovolí nám to. Jen být, sám se sebou. Tady a teď. Ne vždycky, ne hned, ale umí to, nebojte. Umění zastavení se máme v sobě, jen ho pořád musíme znovu a znovu objevovat a jít mu naproti.
Někdy se říká, že mysl je jako zvědavá opička, která neustále skáče za tím, co ji kde zaujme. Bez pravidel, bez pozornosti, bez větších hloubek. Tam a sem, pořád dokola. Uměním, o které se snažíme, je tuhle opičku alespoň občas ukočírovat. A i kdyby se nám to podařilo jen na minutu denně, je to skvělé. A je to potřeba.
Mám pro vás pár jednoduchých tipů ze svých vlastních zkušeností o tom, jak se já snažím o každodenní věnování si klidu a zastavení se.
- RÁNA. Rána jsou pro mě důležitá a radši vstanu o něco dřív, než abych musela spěchat. Ať už se mi chce, nebo ne, den začínám v tichu a ideálně bez zbytečných myšlenek na to, co bude. Někdy si jen v klidu vypiju čaj a udělám pár jógových cviků, někdy si dopřeju i dvouhodinovou praxi. Někdy se nepodaří nic a moje hlava je zapnutá rovnou naplno. I to se stává, ale vždycky vím, že další den to zkusím znovu. Dopřát si klid.
- RUTINA. Ač se to zdá jako slovo s negativním podtextem, určitá rutina je pro nás příjemná a důležitá. Je dobré mít malé kotvičky v každém dni, které nás udržují při vědomosti koloběhu dní. Přidáním chvilky klidu do každodenní rutiny může pomoct k celkovému pocitu pohody. Nejde o to být každý den pár minut v dokonalém klidu, ale o snahu a trochu disciplíny.
- VEDENÍ. Někdy nám nejde vypnout chaos a zapnout klid jen tak, samo o sobě. Proto je fajn uvědomit si, že nám k tomu někdo nebo něco může pomoci. U mě to bývá hlavně hudba, atmosféra (třeba svíčky, vonné tyčinky, volba měkkého světla), lidské vedení (ať už offline lekce jógy, občasné masáže nebo online vedení při jógových a meditačních setkáních).
Jsou to malé krůčky z rychlosti našich životů, ale dokážou zázraky. Aspoň u mě.
Jak se zastavujete vy? Jaké jsou vaše „pomůcky“?
Budu ráda za vaše zkušenosti a pohled.